Jdi na obsah Jdi na menu
 


Djembe

25. 12. 2007
Pokud bychom chtěli stopovat tradici djembe od samého počátku, museli bychom se vrátit o tisíc let zpět do západní Afriky. Konkrétně do oblasti na západ od dnešního Bamaka , hlavního města Mali. Zde sídlili Malinkové (můžeme se setkat též s označením Maninkové), kterým je prapůvod djembe připisován. Malinkové byli jednou z etnických skupin obývající Mandingo, území na jih od Bamaka po Kankan (severní Guinea). - Dnes se používá označení Mandingo (či též Mande) pro větší počet etnických skupin, majících společný jazykový základ. Vedle Malinků to jsou zejména nejpočetnější Bambarové, dále Dyulové, Vaiové a další menší skupiny. - Malinkové založili na tomto území ve 3. století království Mandin, které bylo až do 12. století vazalským státem ohromné říše Ghana. Ve 13. století vytvořil Sudjáta, syn krále Mandingů Nare Fa Manghana, říši Mali. Ta svojí rozlohou předčila upadající říši Ghana. (Malinke znamená v překladu člověk z Mali.) Dodnes je Sudjáta v legendách Malinků oslavován jako „otec Mandingů“.

V životě Malinků měl důležitou roli numu - kovář a zároveň osoba nadaná zvláštními schopnostmi a energií. Numuové pracovali kromě kovu i se dřevem a vedle masek vyráběli z velkých kusů dřeva též korpusy bubnů, jejichž charakteristický tvar se nikde jinde v Africe v té době neobjevuje. Takový buben byl nazýván djembe (pod tímto názvem je známý v Evropě a Americe, i když v některých částech západní Afriky se dnes můžeme setkat s názvy papa, yinbe, gbeléké, sanbayi aj.). Numu bubny nejen vyráběl, ale také na ně sám hrál, přičemž tím při nejrůznějších příležitostech eliminoval působení zlých sil. Proto se v souvislosti s djembe často mluví o „léčivém bubnu“.
Když Malinkové vytvořili ve 13. století velký státní útvar, říši Mali, jejíž centrum tvořilo území Mandingo, došlo ke sblížení etnik žijících na tomto území. Djembe se tak stalo postupně více či méně dominantním nástrojem u všech etnických skupin, souhrnně označovaných jako Mandingové. Po rozdělení západní Afriky na novodobé státy, do značné míry ovlivněném podobou bývalých evropských kolonií, můžeme dnes potomky Mandingů obývajících kdysi území Mandingo najít v oblasti, kde spolu sousedí Mali, Guinea, Pobřeží slonoviny, Burkina Faso a Senegal. Obliba djembe tak nezůstala omezena na Malinky a djembe je dnes charakteristickým hudebním nástrojem prakticky v celé západní Africe.

Počátky zájmu Evropy a Ameriky o djembe, způsob a techniku hry na tento nástroj jsou spojovány s počátkem výjezdů afrických souborů na světová turné. Na přelomu 50. a 60. let se tak mezinárodní publikum poprvé v širší míře seznamovalo se západoafrickou hudbou. Prvenství náleží v tomto směru guinejskému souboru Les Ballets Africains de Guinée (Ten vznikl v roce 1959 a funkci hráče na sólové djembe zde zastával až do roku 1985 Famoudou Konaté.) A brzy následovaly další. V polovině 60. let vystupoval podobný soubor Ballet National de Mali též v Praze (sólové djembe obstarával tehdy v Mali nejpopulárnější hráč Zani Djabaté, který se dnes zabývá výrobou djembe). Avšak možnosti vidět či slyšet africkou hudbu nebo se o ní něco dozvědět z literatury zůstaly velmi omezené až do poloviny 80. let. Teprve tehdy můžeme mluvit o skutečném rozšíření djembe do Evropy, USA a Kanady. Na jedné straně začínalo jezdit stále více zájemců o hru na djembe přímo do Afriky, na druhé straně začínalo stále více nejlepších afrických hráčů působit jako učitelé v Evropě a Americe (z nejznámějších jmenujme: Adama Dramé - ve Francii, Mamady Keita - v Bruselu, Arafau Touré - v Holandsku, Famoudou Konaté - v Berlíně, Mousa Traoré - v USA, Ladji Camara - v New Yorku). Vycházejí nahrávky nejproslulejších bubeníků, knihy o djembe a afrických rytmech, vznikají soubory věnující se výhradně západoafrické hudbě. Mimoto stále více hudebních těles všech žánrů používá djembe jako doplňkový nástroj. Djembe se co do popularity u hudebníků vyrovnává kongům a celkově se stává - díky své zvukové barevnosti a dynamice, spojené z praktického hlediska s mobilností a také cenovou dostupností - jedním z nejrozšířenějších rytmických hudebních nástrojů vůbec.
 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA